Černá kuchyně tvoří prostor v domě, převážně v zadní či boční části síně, s otevřeným komínem trychtýřovitého tvaru o větším průměru, zvaného též lezák či plášťák, pod nímž bylo otevřené ohniště, v pozdějších dobách pak různá topná zařízení, jako např. sporák či pec. Do černé kuchyně se převážně vstupovalo ze vstupních prostor domu, na hradech a zámcích tvořila samostatné prostory mimo obytné části, často doplněné zdrojem užitkové či pitné vody. Býval v ní zabudován kotel pro přípravu nápojů pro dobytek či na vyvařování prádla. Ve stěně nad ohništěm bylo ústí pece a kamen postavených ve světnici. Taková černá kuchyně pak sloužila nejen k přípravě pokrmů, ale i k přikládání do kamen. Vařilo se na trojnožkách, roštech či v hrncích. V některých případech rozšířený komín sloužil k uzení masa.
Černou kuchyni znali již Římané, byla budována v patricijských domech. U nás se začala rozšiřovat od druhé poloviny 16. století, když nahradila dýmné jizby. Největšího rozšíření dosáhla v 18. a 19. století, do značné míry díky přísnějším protipožárním předpisům. Postupně se měnila ze součásti síně na samostatnou místnost. Zpočátku jimi byly vybaveny hostince, mlýny, fary a šlechtická sídla. Konec je spojen se zaváděním tahových komínů, do nichž ústily přímo obsluhovaná kamna či sporáky. Název pochází od zčernalých stěn kouřem vystupujícím z otevřeného ohniště.
Další články:
Plody kávovníku jsou podobné naší třešni.
Příprava čaje pu-erh je odlišná druh od druhu.
Chemické složení čaje, jaké látky jsou jeho součástí.
Železo v těle zvyšuje obranyschopnost.
Camellia Sinensis dosahuje výšky 3-4 metry.
Druhy kávy jsou arabica a robusta.
Klasický medovník spojujeme krémem.
Plantážní káva byla sklizena v optimální době zrání.
Stévie rebaudiana (sladká tráva) obsahuje sladidlo necukerné povahy.
Příprava kvetoucího čaje jehož obliba roste.
Síra v těle se váže na aminokyseliny, enzymy a některé vitaminy.
Čaj je nápoj umikátní lahodné chuti a vůně.